nésti, nesu, -eš ned. nést: noha nese všecky údy; vě svě sirobu nesle snášely jsme osiřelost; utrpenie nésti; súd nésti být souzen; pomstu nésti mstít se; nésti pro svět marné chvály být učasten; unášet, odnášet, odvádět, odvážet: potom jeho (krále Václava) nesl do Vídně; oblékat si, mít na sobě: kožichy nesú lisie; (Ježíš) trnovú korunu ráčil jest nésti; mít v sobě, obsahovat: Ježíšova řeč ten rozum nese; vykonávat: úřad, práci nésti; roznášet, rozhlašovat: ať žádný škodných novin nenese; dávat, poskytovat, plodit: nemóž dřěvo dobré ovoce zlého nésti; nést odplatu, brát na sebe něčí provinění: Beránče boží, jenž neseš hřiechy světa; být původcem něčeho, (o svědectví) vydávat: mnozí křivé svědečstvie nesiechu proti Ježíšovi; provdávat: slušelo by dceř mocného krále za ciesařě nésti; — nésti sě nést se; vznášet se; snášet se; ubírat se, směřovat: do České země sú sě nesli; (nad čím) zabývat se, obírat se čím: rozum řemeslníka nese sě nad dielem; chovat se, jednat: nešlechetně sě nesú; (nad koho) vynášet se, vypínat se; (za koho) vydávat se: těch časóv dva, třie i čtyřie za papežě sě nesli

nésti, nesu, -seš, impftiv.; stsl. nesti ferre. — Nésti, tragen: (kdo seli v slzách,) přijdú s veselím, neſucze snopy své portantes ŽWittb. 239b (125, 6); neſſucze ŽKap. 72b (t.); neſuce ŽKlem. 120a (t.); neſucze snopky své ŽPod. 111a (t.); anděl boží neſl jej (Abakuka) za vrch z obory lvovéj ŽPod. 127b; neſl si jeho (lid svůj) u moci tvéj do přiebytka tvého portasti t. 127a (Exod. 15, 13); nefi si jej ŽKlem. 138b (t.); kříž neſti CisMnich. 97a, CisPr. 103b; ten (ober) bě přišel, žird vňuž pavuzu nezza AlxB. 4, 40; vzemše posli listy jeho (Alexandrovy), neſu jě přěd krále svého AlxV. 1014; (Darius) káza poslóm siesti, uzel maku jemu (Alexandrovi) neſty t. 1036; co ť mzhóv patset možéchu, to s ním poklada neſſyechu t. 1278; co pak tři sta velblúdóv poklada s ním (Dariem) mohli nezzty, to bylo všdy s ním nalézti AlxH. 4, 23; bramburský markrabie svého rodicě Vaňka královicě do Sas neſty káza DalC. 154b; anděli to vzácné tělo vzechu i neſu je na tu horu na Sinai Kat. v. 3464; (stařec) neneſe jeho (mládence) inhed přěd uopata non obtulit OtcB. 89b; (Antonius) duši (Amonovu) viděl neſuce do nebes ferri t. 197b; já ť (osel) neſu, což ť na mě zvalé NRada v. 1007; nes česnek kam chceš, česnek i bude Smil. přísl.ktož jej (hloh) nad sebú neſe MandA. 160a; tehda neneſu před nim (knězem Janem) ani korúhvě ani praporce, ale neſut třinácte křížóv před ním… a neſuť každý kříž na voze t. 214b; (poutníci) křěsťané berú tu zemi, ktežto svatý apoštol zahuben jest, a s sebú poctivě domov noſu (sic) deferunt Mill. 112a; (cestovatelé) na cestu sě zdvihnú, list králuov o (sic m. a) dsku zlatú sebú neſucze deferentes t. 7a; (ti volové) jsú velmi silní a břemena veliká negſu portant t. 17b; ktož tú cestú jdú, musejí pro piti vodu sebú neſti deferant t. 20b; pútník tento veliké penieze neſe s sebú GestaBř. 23b; dva mužě neſeta hrozn z země slíbené na púšť Kruml. 52b; Kristus neſa kříž na smrt byl veden t. 78a; kříž tvój, aby neſi, na tvojě ramena vložichu t. 101a; onoho v radost anjelé k bohu, a tohoto ďáblé v muku věčnú nesli sú HusE. 1, 243; (osel) což na ň zvalé, rád neſe Hád. 1b; neſſe fert Prešp. 926; neſſ gere t. 943; — by (abys, Kriste,) neſl naše prohříšení Mách. 157; beránče bożie, jenž neſſes hřiechy světa tollis ŽPod. 137b; — kamž jej (Bruncvíka) oči neſli a mysl vedla, tam šel Baw. 6a. — Nésti, přinášeti, bringen: již neſſete dary affertis ŽWittb. 134b (75, 12); neſete ŽGloss. (t.), ŽPod. 64a (t.); hospodin pomoc nes jemu na lože jeho bolesti ferat ŽKap. 22b (40, 4); (měšťané) pojidu přěd svého krále, neſſucze dary nemalé AlxB. 5, 14; (Maria) přijíde neſſuczy k hrobu drahé masti v rukú obú Hrad. 29a; poběhněte sěm a neſte sěm hřiešné dušě Mách. 83; běžtež po světu, milé panošě, a neſte sěm hřiešné dušě t.; synu milý, nerod neſti těch (klevetných) řečí, jichž by dovésti nemohl podlé cti své pořádné OpMus. 148a; rád listy nese v ústech Smil. přísl. (asi o člověku klevetném); jižto (olivovú ruoždku) holubicě v korábě zavřěná neſieſſe Kruml. 7a. — Míti jako oděv, odění, tragen: (pěší vojíni) hráli, meč pukléř neſſyechu AlxV. 399; kmet musil jíti neſta kopie t. 2245; Hektor štít neſyſſe zlatý Troj. 107a; (Tataři) meče negſu pod svrchném rúchem deferunt Mill. 42b; kožichy zšlechtělé neſu lisie aneb hranostajie i také jiných zvieřat, ješto mají drahé kóžě, z nichž kožichy neſſuow t. — Míti ve znaku, tragen: kotel, kterýž na svém ščítu nesu Výb. 2, 39. — Nositi (nějak), tragen: (krásné panie) neſucze hlavy jako lanie Mách. 73 (Mast. 4a); (Zorzanští lidé) vlasy krátké neſuw deferunt Mill. 11b; (Marta) nikdy hlavy ani hrdla zdvihnutě neneſla Kruml. 13b. — Nositi v životě, im Mutterleibe tragen: neb žena, když dsceru (sic) neſe a porodí, dlúhý čas a těžce jest pracovala pottans Mill. 81b. — Nésti (něco tíživého pomyslného), tragen: ať neſſu hanbu ferant ŽWittb. 67b (39, 16); neſu ŽGloss. (t.), ŽPod. 37b (t.); neſte hanbu ŽKlem. 42a (t.); vě svě sirobu neſte mnoho let Kat. v. 333; tu s’ s ním těžkú práci neſel s bolestí Pass. 302; dobré jest člověku, když inhed z mládi břieme nese portaverit OtcB. 103a; aby mohli (úředníci) nésti práci a náklad úřadu svého ŠtítErb. 149; když by (pán) pro obecné dobré měl kterú práci s nákladem nésti t. 156; že ť su (svatí), milujíc boha, práci i smrt pro ň nesli t. 12; k takému utrpení, co j’ ho nesl (syn boží) pro ny t. 186; musí (člověk) rozličnú o sobě práci neſtí a strpěti mnohé puotky ŠtítBud. 114; zlí pro zlé a dobří pro dobré neſu práci t. 154; by túž práci lidé pro bóh neſly t.; když svú práci neſete věrně Štít. ř. 103a; o nichž má (člověk) péči z práva neſti t. 180b; nésti práci k vóli přietele ŠtítVrť. 212; nenes toho bolestivě non feras Ol. Sir. 4, 9. — Provdati, (jakožto nevěstu) přinésti, verheiraten, heimführen: (vdova odpoví:) dřéve za muž sem neſſena, to sě stalo Rožmb. 122; kdy tu pannu domuov vzieti s velikú ctí a za tiesaře ji neſti Kat. v. 236. — Vésti, führen: ktož jsa křív neſe válku s druhým, dlužen jest onomu nahraditi všecky škody Štít. uč. 92a; ten, ktož neſe válku jsa práv, což na onom dobude, vše jest jeho t.; (advokát má) navésti toho, jehož při nese, aby se smluvil a dosti učinil svému protivníku za jeho škodu ŠtítErb. 150; ktož by práv jsa nesl válku…, ale ktož vede válku křív jsa ŠtítVrť. 94; jest nebezpečné války nésti, leč by kto nesl pravú válku t. — Míti (něco pomyslného), tragen: ty jsi ten, jenžto v svém božství milosrdie neſeſſ nade vše svá učiněnie Krist. 8a; proč jest tak náš spasitel znamenitú pokoru neſl t. 31b, 81a; kak devět řádóv lidských nesú podobenstvie devieti kóróv andělských ŠtítErb. 2. — Obsahovati, enthalten: artikul třetí to v sobě neſe, že by… Solf. 19. — Znamenati, bedeuten: mnoho ť ta slova neſu ChelčPost. 154b; najprv, co by to v sobě neslo slovo pokánie VěstnČAkad. 3, 210 (1523); poznav pak on (hadač), co by to neſlo, řekl Ezop 108a. — Pokládati, vážiti, halten, schätzen: svatý Václav, všech tělesných věcí sobě za nic nenesa, poslal posly Kar. 116; (mládeneček) jako za nic sobě neneſl muk duceret Ol. 2. Machab. 7, 12. — Vydávati, bringen: aby svědečstvie neſl (Jan Křtitel) ot světlosti perhiberet ŽKap. 92b (Jan 1, 8); všeliké dřěvo dobré ovoce dobré neſſe Krist. 42a; (stromoví,) ješto ovoce neſe OtcB. 116b; (strom) neneſſe ovoce non producit Mill. 21b; (cedrové) negſu veliká a dlúhá jablka jako melúny MandA. 183b; to dřevo, točíšto člověk, sladké ovoce, dokudž neshřěšil, neſl, točíšto činil GestaBř. 18b; všelikú větev, ješto neneſe ovoce, (otec nebeský) odrúbí Kruml. 75b. — N. sě Nésti sě: Nésti (intensivně), tragen: nali ť opět noh neſe se s nimi, s tovařiši posledními, a ta oba v hniezdo vsadi Baw. 121a, nese je, táhne se s nimi. — Ubírati se, jeti, táhnouti, sieh tragen, reiten, ziehen: když toho uzřesta (dva panicové), že tak s prací se neſieſe Baw. 169a, tak s námahou jel; to pobravše do Čech sú sě neſly Pulk. 45b. — Nésti se, oděnu býti, sich tragen, gekleidet sein: pak-li by kdo kterého koli žáka svěceného, kněžsky se nesúcího, zabil Brikc. 381.