nésti sě | StčS | MSS |
Nésti sě | GbSlov |

nésti sě, nesu, nese ipf., fut. též ponesu sě; k nésti

1. (kam) nést se, vznášet se, volně se pohybovat bez doteku se zemí, plout: otjide ot nich [Kristus] a neſe sě na nebe BiblDrážď L 24,51 (~Ol, nesen jest do nebe EvOl, BiblPraž, pod. ~Lit, ~Pad) ferebatur; sedmdesát vykladatelóv pravie: Pohráváchu [dvojčata v matčině lůně] neb nohami sě strkáchu;…Symachus praví: neſieſſta sě jako člun, nemajě pravé váhy ComestC 33a ferebantur; obláček jal jse ihned vzhůru neſti žádostí přirozenú Čtver 74b ferri; assumptus est neſl sě jest, unde Luce ultimo habetur recessit et ferebatur in celum VýklKruml 249a (Mc 16,19: vzat na nebe EvSeit, vzat jest do nebe ~Ol, ~Beneš, BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, ~Pad, ~Praž, zdvižen do nebes EvVíd); slunce zajisté teplotu dává, když vysoko se neſe, a když nízko, tehdy tak veliké moci nemá Hvězd 87a; ║ naliť opět noh neſe se s nimi, s tovařiši posledními, a ta oba v hniezdo vsadi BawArn 3908 letí. Srov. nadnášěti sě, nositi sě

2. (kam [dolů]) snášet se, padat: ferebantur neſechu se MamVíd 124b (Ex 9,24: (var. v. nášěti sě 2); milosrdenstvie milého pána boha jest milosrdenstvie neſa se na všecka stvořenie jeho ŽídSpráv 171 (fig.); Sasy na dvě straně rozděliv [Labe] do moře se neſe SilvKron 4a in Oceanum fertur stéká, plyne

3. [o osobě] kam s čím ubírat se, směřovat; k komu blížit se, přibližovat se: to vše pobravše [Čechové], s velikú poctivostí a s chválením hospodina do České země sú se neſli PulkS 77 (~R, jsú nesli ~B, ~Lobk, ~N); jinak nemají li [lidé] rozumu v sobě o sloviech božích, tehda jedva, když se zevně diábel s čím poneſe k člověku, ač na něj vytrhnú ten meč ChelčBoj 417b; byť pak se nezli [opilci] k tobě s poctami, vyhni se jim, kdež muožeš, na strany HynMilov 59b; ║ a když toho uzřesta [mládenci Tandariáše], že tak s prací se neſieſe, jeden k druhému mluvieše řkúc: Viz, kterak tento pracuje TandBaw 1340 (~S, ~P) namáhavě se vlekl

4. nad čím [zamýšleným] zabývat se, zanášet se (kniž.), obírat se něčím: jakožto rozum řemeslníka neſe se nad dielem, kterak by řemeslo své najlépe…pro vedl, též duch svatý neſl se rozumem svým nad věcmi, které měly od Jeho svaté Velebnosti stvořeny býti ŽídSpráv 160; duch svatý nad vodami jest duch boží, který neſl se jest nade všemi věcmi, které stvořeny mají býti rozumem ŽídSpráv 160 (srov. Gn 1,2 ferebatur: var. v. nášěti sě 1)

5. jak chovat se, jednat: znamenie nevděčnosti jest, když kto sě zlostí a zlú volí neſe v tělesnéj žádosti a světa tohoto marnosti AlbRájA 24b obstruit cor suum; častokrát domlúval sem a želeje toho, že se tak neſu [nehodní kněží] proti svěcení a řádu svému MladJerF 130b officio suo et professioni parum responderent (volný překlad); bojte se kněžie, lekajte se služebníci cierkve, kteřížto v zemiech, jimižto vládnú, tak nešlechetně se neſu, že na obrociech, kteříž by měli stačiti, nemajíce dosti, zbytky…nevěrně a svatokrádežně zadržují KorTrak o2b nízko sě nésti chovat se pokorně, být skromný: aby měl [křesťan] velikú pokoru a bázen boží, nízko se neſa a ve všem se lekaje boha rozhněvati ChelčArc 36b vysoce (nad mieru) sě nésti vyvyšovat se, vynášet se, vypínat se: neroďte sě vysocě neſty BiblDrážď L 12,29 (~Ol, se u výsost pozdvíhati ~Lit, ~Pad, se na vysoko pozdvihovati ~Praž) nolite in sublimes tolli; nebo ne jako dosahujíce k vám nad mieru sě neſemy BiblOl 2 C 10,14 (nad mieru se vydáváme ~Lit, ~Pad, chlubíme se ~Praž) superextendimus nos

6. (nad koho) vynášet se, vyvyšovat se, vypínat se: shřěšil sem sedmi smrtedlnými hřiechy; najprvé pýchú a jejie všěmi hřiechy, neſa sě nad jiné lidi rúchem i okrášlením tělesným AlbRájA 91b; a také když sám sě nad jiné lidi neſſe AlbRájC 28a (sě…vznášie ~B, ~K) aliis se praefert; ale volení boží znajíce hřiechy své kořie se, lekají se, to jest dobrá čáka k spasení. Ale ktož jedie, pijí hojně, neſſu se, ano se jich dotýkají hřiechové, zlé to znamenie k spasení RokLukA 301a

7. za koho [vyššího] vydávat se: poněvadž těch časóv dva, třie i čtyřie za papeže se neſli, majíce své roty k sobě příchylné KorMan 57a

Ad 6: za lat. se praeferre stč. též chlubiti sě, vynášěti sě, honositi sě

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


nésti, nesu, -eš ned. nést: noha nese všecky údy; vě svě sirobu nesle snášely jsme osiřelost; utrpenie nésti; súd nésti být souzen; pomstu nésti mstít se; nésti pro svět marné chvály být učasten; unášet, odnášet, odvádět, odvážet: potom jeho (krále Václava) nesl do Vídně; oblékat si, mít na sobě: kožichy nesú lisie; (Ježíš) trnovú korunu ráčil jest nésti; mít v sobě, obsahovat: Ježíšova řeč ten rozum nese; vykonávat: úřad, práci nésti; roznášet, rozhlašovat: ať žádný škodných novin nenese; dávat, poskytovat, plodit: nemóž dřěvo dobré ovoce zlého nésti; nést odplatu, brát na sebe něčí provinění: Beránče boží, jenž neseš hřiechy světa; být původcem něčeho, (o svědectví) vydávat: mnozí křivé svědečstvie nesiechu proti Ježíšovi; provdávat: slušelo by dceř mocného krále za ciesařě nésti; — nésti sě nést se; vznášet se; snášet se; ubírat se, směřovat: do České země sú sě nesli; (nad čím) zabývat se, obírat se čím: rozum řemeslníka nese sě nad dielem; chovat se, jednat: nešlechetně sě nesú; (nad koho) vynášet se, vypínat se; (za koho) vydávat se: těch časóv dva, třie i čtyřie za papežě sě nesli
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


nésti, nesu, -seš, impftiv.; stsl. nesti ferre. — Nésti, tragen: (kdo seli v slzách,) přijdú s veselím, neſucze snopy své portantes ŽWittb. 239b (125, 6); neſſucze ŽKap. 72b (t.); neſuce ŽKlem. 120a (t.); neſucze snopky své ŽPod. 111a (t.); anděl boží neſl jej (Abakuka) za vrch z obory lvovéj ŽPod. 127b; neſl si jeho (lid svůj) u moci tvéj do přiebytka tvého portasti t. 127a (Exod. 15, 13); nefi si jej ŽKlem. 138b (t.); kříž neſti CisMnich. 97a, CisPr. 103b; ten (ober) bě přišel, žird vňuž pavuzu nezza AlxB. 4, 40; vzemše posli listy jeho (Alexandrovy), neſu jě přěd krále svého AlxV. 1014; (Darius) káza poslóm siesti, uzel maku jemu (Alexandrovi) neſty t. 1036; co ť mzhóv patset možéchu, to s ním poklada neſſyechu t. 1278; co pak tři sta velblúdóv poklada s ním (Dariem) mohli nezzty, to bylo všdy s ním nalézti AlxH. 4, 23; bramburský markrabie svého rodicě Vaňka královicě do Sas neſty káza DalC. 154b; anděli to vzácné tělo vzechu i neſu je na tu horu na Sinai Kat. v. 3464; (stařec) neneſe jeho (mládence) inhed přěd uopata non obtulit OtcB. 89b; (Antonius) duši (Amonovu) viděl neſuce do nebes ferri t. 197b; já ť (osel) neſu, což ť na mě zvalé NRada v. 1007; nes česnek kam chceš, česnek i bude Smil. přísl.ktož jej (hloh) nad sebú neſe MandA. 160a; tehda neneſu před nim (knězem Janem) ani korúhvě ani praporce, ale neſut třinácte křížóv před ním… a neſuť každý kříž na voze t. 214b; (poutníci) křěsťané berú tu zemi, ktežto svatý apoštol zahuben jest, a s sebú poctivě domov noſu (sic) deferunt Mill. 112a; (cestovatelé) na cestu sě zdvihnú, list králuov o (sic m. a) dsku zlatú sebú neſucze deferentes t. 7a; (ti volové) jsú velmi silní a břemena veliká negſu portant t. 17b; ktož tú cestú jdú, musejí pro piti vodu sebú neſti deferant t. 20b; pútník tento veliké penieze neſe s sebú GestaBř. 23b; dva mužě neſeta hrozn z země slíbené na púšť Kruml. 52b; Kristus neſa kříž na smrt byl veden t. 78a; kříž tvój, aby neſi, na tvojě ramena vložichu t. 101a; onoho v radost anjelé k bohu, a tohoto ďáblé v muku věčnú nesli sú HusE. 1, 243; (osel) což na ň zvalé, rád neſe Hád. 1b; neſſe fert Prešp. 926; neſſ gere t. 943; — by (abys, Kriste,) neſl naše prohříšení Mách. 157; beránče bożie, jenž neſſes hřiechy světa tollis ŽPod. 137b; — kamž jej (Bruncvíka) oči neſli a mysl vedla, tam šel Baw. 6a. — Nésti, přinášeti, bringen: již neſſete dary affertis ŽWittb. 134b (75, 12); neſete ŽGloss. (t.), ŽPod. 64a (t.); hospodin pomoc nes jemu na lože jeho bolesti ferat ŽKap. 22b (40, 4); (měšťané) pojidu přěd svého krále, neſſucze dary nemalé AlxB. 5, 14; (Maria) přijíde neſſuczy k hrobu drahé masti v rukú obú Hrad. 29a; poběhněte sěm a neſte sěm hřiešné dušě Mách. 83; běžtež po světu, milé panošě, a neſte sěm hřiešné dušě t.; synu milý, nerod neſti těch (klevetných) řečí, jichž by dovésti nemohl podlé cti své pořádné OpMus. 148a; rád listy nese v ústech Smil. přísl. (asi o člověku klevetném); jižto (olivovú ruoždku) holubicě v korábě zavřěná neſieſſe Kruml. 7a. — Míti jako oděv, odění, tragen: (pěší vojíni) hráli, meč pukléř neſſyechu AlxV. 399; kmet musil jíti neſta kopie t. 2245; Hektor štít neſyſſe zlatý Troj. 107a; (Tataři) meče negſu pod svrchném rúchem deferunt Mill. 42b; kožichy zšlechtělé neſu lisie aneb hranostajie i také jiných zvieřat, ješto mají drahé kóžě, z nichž kožichy neſſuow t. Míti ve znaku, tragen: kotel, kterýž na svém ščítu nesu Výb. 2, 39. Nositi (nějak), tragen: (krásné panie) neſucze hlavy jako lanie Mách. 73 (Mast. 4a); (Zorzanští lidé) vlasy krátké neſuw deferunt Mill. 11b; (Marta) nikdy hlavy ani hrdla zdvihnutě neneſla Kruml. 13b. — Nositi v životě, im Mutterleibe tragen: neb žena, když dsceru (sic) neſe a porodí, dlúhý čas a těžce jest pracovala pottans Mill. 81b. — Nésti (něco tíživého pomyslného), tragen: ať neſſu hanbu ferant ŽWittb. 67b (39, 16); neſu ŽGloss. (t.), ŽPod. 37b (t.); neſte hanbu ŽKlem. 42a (t.); vě svě sirobu neſte mnoho let Kat. v. 333; tu s’ s ním těžkú práci neſel s bolestí Pass. 302; dobré jest člověku, když inhed z mládi břieme nese portaverit OtcB. 103a; aby mohli (úředníci) nésti práci a náklad úřadu svého ŠtítErb. 149; když by (pán) pro obecné dobré měl kterú práci s nákladem nésti t. 156; že ť su (svatí), milujíc boha, práci i smrt pro ň nesli t. 12; k takému utrpení, co j’ ho nesl (syn boží) pro ny t. 186; musí (člověk) rozličnú o sobě práci neſtí a strpěti mnohé puotky ŠtítBud. 114; zlí pro zlé a dobří pro dobré neſu práci t. 154; by túž práci lidé pro bóh neſly t.; když svú práci neſete věrně Štít. ř. 103a; o nichž má (člověk) péči z práva neſti t. 180b; nésti práci k vóli přietele ŠtítVrť. 212; nenes toho bolestivě non feras Ol. Sir. 4, 9. Provdati, (jakožto nevěstu) přinésti, verheiraten, heimführen: (vdova odpoví:) dřéve za muž sem neſſena, to sě stalo Rožmb. 122; kdy tu pannu domuov vzieti s velikú ctí a za tiesaře ji neſti Kat. v. 236. Vésti, führen: ktož jsa křív neſe válku s druhým, dlužen jest onomu nahraditi všecky škody Štít. uč. 92a; ten, ktož neſe válku jsa práv, což na onom dobude, vše jest jeho t.; (advokát má) navésti toho, jehož při nese, aby se smluvil a dosti učinil svému protivníku za jeho škodu ŠtítErb. 150; ktož by práv jsa nesl válku…, ale ktož vede válku křív jsa ŠtítVrť. 94; jest nebezpečné války nésti, leč by kto nesl pravú válku t. Míti (něco pomyslného), tragen: ty jsi ten, jenžto v svém božství milosrdie neſeſſ nade vše svá učiněnie Krist. 8a; proč jest tak náš spasitel znamenitú pokoru neſl t. 31b, 81a; kak devět řádóv lidských nesú podobenstvie devieti kóróv andělských ŠtítErb. 2. Obsahovati, enthalten: artikul třetí to v sobě neſe, že by… Solf. 19. Znamenati, bedeuten: mnoho ť ta slova neſu ChelčPost. 154b; najprv, co by to v sobě neslo slovo pokánie VěstnČAkad. 3, 210 (1523); poznav pak on (hadač), co by to neſlo, řekl Ezop 108a. — Pokládati, vážiti, halten, schätzen: svatý Václav, všech tělesných věcí sobě za nic nenesa, poslal posly Kar. 116; (mládeneček) jako za nic sobě neneſl muk duceret Ol. 2. Machab. 7, 12. Vydávati, bringen: aby svědečstvie neſl (Jan Křtitel) ot světlosti perhiberet ŽKap. 92b (Jan 1, 8); všeliké dřěvo dobré ovoce dobré neſſe Krist. 42a; (stromoví,) ješto ovoce neſe OtcB. 116b; (strom) neneſſe ovoce non producit Mill. 21b; (cedrové) negſu veliká a dlúhá jablka jako melúny MandA. 183b; to dřevo, točíšto člověk, sladké ovoce, dokudž neshřěšil, neſl, točíšto činil GestaBř. 18b; všelikú větev, ješto neneſe ovoce, (otec nebeský) odrúbí Kruml. 75b. — N. sě Nésti sě: Nésti (intensivně), tragen: nali ť opět noh neſe se s nimi, s tovařiši posledními, a ta oba v hniezdo vsadi Baw. 121a, nese je, táhne se s nimi. — Ubírati se, jeti, táhnouti, sieh tragen, reiten, ziehen: když toho uzřesta (dva panicové), že tak s prací se neſieſe Baw. 169a, tak s námahou jel; to pobravše do Čech sú sě neſly Pulk. 45b. — Nésti se, oděnu býti, sich tragen, gekleidet sein: pak-li by kdo kterého koli žáka svěceného, kněžsky se nesúcího, zabil Brikc. 381.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).